Dětská televize

Dětská televize je v podstatě velmi neobvyklý kroužek. Děti a mladí lidé od 12 do 26 let zde mají možnost pracovat s televizní technikou, spolupracovat mezi sebou, vytvářet tvůrčí týmy a výrobní štáby a tedy vyrábět zcela vlastní pořady. Jejich rozsah ani žánr není nijak omezen. Vznikají zde ankety, reportáže, zprávy, dokumenty, krátké hrané filmy, školní naučné pořady, videoklipy, krátké animované klipy atd.
V současné době existuje síť patnácti redakcí Dětské televize po celé České republice: Bohumín, Brno, Krnov, Liberec, Lomnice nad Popelkou, Olomouc, Plzeň, Praha 2, Praha 7, Rakovník, Rychnov nad Kněžnou, Ústí nad Labem, Velké Meziříčí, Žatec, a jedna speciální redakce Tvůrčí štáb měsíčníku Bedna.
Výrobu v redakcích řídí samotné děti a mladí lidé. Zastávají tak všechny funkce (moderátora-redaktora, produkční, dramaturga, scénáristy, střihače, technika, zvukaře, režiséra, osvětlovače, kameramana adt.). Odborný dohled zde má za úkol pomáhat docílit těch výsledků, které si autor vytyčí avšak autorem pořadu zůstává dítě a mladý člověk a jeho slovo je proto vždy poslední. Každý proto ví, že má zodpovědnost za svou práci.
Členové redakcí nemusí procházet žádným vstupním testem ani pohovorem. Nemusí prokázat žádné znalosti ani dovednosti ve spojení s televizní prací. Vše o co budou mít zájem se dozvědí či naučí přímo v Dětské televizi a to především během vlastní výroby. Základem práce v každé redakci je navštěvovat redakční rady, které se konají jednou týdně. Zde se všichni společně radí a informují o pokrocích na svých pořadech či projektech, řeší společně veškeré problémy, nabízejí si spolupráci či navrhují nové náměty a plánují natáčení.
Redakce své příspěvky pak jednou měsíčně zasílají do Centra JuniorMedia, kde Tvůrčí štáb měsíčníku DTV (samozřejmě opět složený z dětí a mladých lidí) vyrábí pravidelně jednou měsíčně komponovaný pořad s názvem Bedna. Bedna je tedy pětadvacetiminutový pořad, určený pro příspěvky, které vyrábějí samy děti a mladí lidé do 26 let právě v regionálních redakcích Dětské televize. Měsíčníkem provázejí dva moderátoři Jana a Matěj, kteří si zvou do studia zajímavé hosty. Nedílnou součástí měsíčníku je Zpravodajství Dětské televize.
Bedna se vysílá v sítích kabelových televizí po celé České republice (UPC, Karneval, KT Jeseník, NTV Cable, OIK TV, SAT Plus, TV Marko, TV Port, KT Velké Meziříčí, SRAM, Tazcon, TELEVISION NET, TV Morava, v síti FCA v Rakovníku a Berouně) a od listopadu 2004 je možné Bednu vidět také na Internetu na http://live.atlas.cz/cze/obj_list.asp?objDefID=80&cat=5731&ts=8ec84&Kategorie=104.

http://www.dtv.cz/

Co je vlastně digitální vysílání?

Jednoduše řečeno, jde o nový způsob přenosu televizního signálu, který je méně citlivý na terénní nerovnosti a odrazy। Proto je možné digitální vysílání zachytit i v místech, kde v současné době obraz není k dispozici vůbec. Z technického hlediska jde o komprimovaná data v normě MPEG, přenášejí se "nuly a jedničky", zatímco analogové vysílání spočívá ve změně intenzity vyzařování elektromagnetického vlnění.


Rozlišujeme několik typů digitálního vysílání:
DVB-T (Digital Video Broadcasting - Terrestrial) - pozemní televizní vysílání, příjímá se přes antény. Touto cestou přijímá současný analogový signál asi 80 procent české populace; digitální vysílání zatím kolem 33 procent.
DVB-S (Digital Video Broadcasting - Satellite) - digitální televizní vysílání přijímané přes satelit.
DVB-C (Digital Video Broadcasting - Cable) - digitální televizní vysílání šířené kabelovými televizními rozvody.
DVB-H (Digital Video Broadcasting - Handheld) - digitální televizní vysílání pro přenosná zařízení, obvykle mobily.
T-DAB (Terrestrial Digital Audio Broadcasting) - pozemní digitální rozhlasové vysílání. Oproti stávajícímu analogovému může signál nést i grafiku a textové informace.
Hlavní výhodou (jako všeho digitálního) je zvýšení kvality signálu. Rozdíl je nejvíce vidět v oblastech, kde byl dosud analogový signál značně rušený (například s "duchy"). Zkušenosti z pilotních projektů také ukazují, že se na digitálním přijímači objeví i programy, které dříve nebylo možné analogovou cestu absolutně naladit.
Nejčastěji mluvíme o pozemském digitálním vysílání v systému T-DAB (rozhlas) nebo DVB-T (televize). V těchto systémech jsou další výhody jako společné šíření více programů (multiplex), šíření doprovodných datových služeb, větší efektivita využívání sítí vysílačů a podobně.
Hodně rozvinuté digitální vysílání je především v Německu, Velké Británii, Skandinávii, ale také v Kanadě nebo v Singapuru. V některých asijských a amerických zemích se používají i jiné standardy, nebo se více využívá kabelových sítí.
Principiální nevýhodou je nutnost pořízení nových typů přijímačů, které umožnují zobrazit doplňkové informace। Na obrazovce své televize tak můžete procházet v závislosti na schopnostech přijímače například internetové stránky, televizní program, hlasovat v hitparádách a podobně.

औदतोर - Filip Rožánek