Co je vlastně digitální vysílání?

Jednoduše řečeno, jde o nový způsob přenosu televizního signálu, který je méně citlivý na terénní nerovnosti a odrazy। Proto je možné digitální vysílání zachytit i v místech, kde v současné době obraz není k dispozici vůbec. Z technického hlediska jde o komprimovaná data v normě MPEG, přenášejí se "nuly a jedničky", zatímco analogové vysílání spočívá ve změně intenzity vyzařování elektromagnetického vlnění.


Rozlišujeme několik typů digitálního vysílání:
DVB-T (Digital Video Broadcasting - Terrestrial) - pozemní televizní vysílání, příjímá se přes antény. Touto cestou přijímá současný analogový signál asi 80 procent české populace; digitální vysílání zatím kolem 33 procent.
DVB-S (Digital Video Broadcasting - Satellite) - digitální televizní vysílání přijímané přes satelit.
DVB-C (Digital Video Broadcasting - Cable) - digitální televizní vysílání šířené kabelovými televizními rozvody.
DVB-H (Digital Video Broadcasting - Handheld) - digitální televizní vysílání pro přenosná zařízení, obvykle mobily.
T-DAB (Terrestrial Digital Audio Broadcasting) - pozemní digitální rozhlasové vysílání. Oproti stávajícímu analogovému může signál nést i grafiku a textové informace.
Hlavní výhodou (jako všeho digitálního) je zvýšení kvality signálu. Rozdíl je nejvíce vidět v oblastech, kde byl dosud analogový signál značně rušený (například s "duchy"). Zkušenosti z pilotních projektů také ukazují, že se na digitálním přijímači objeví i programy, které dříve nebylo možné analogovou cestu absolutně naladit.
Nejčastěji mluvíme o pozemském digitálním vysílání v systému T-DAB (rozhlas) nebo DVB-T (televize). V těchto systémech jsou další výhody jako společné šíření více programů (multiplex), šíření doprovodných datových služeb, větší efektivita využívání sítí vysílačů a podobně.
Hodně rozvinuté digitální vysílání je především v Německu, Velké Británii, Skandinávii, ale také v Kanadě nebo v Singapuru. V některých asijských a amerických zemích se používají i jiné standardy, nebo se více využívá kabelových sítí.
Principiální nevýhodou je nutnost pořízení nových typů přijímačů, které umožnují zobrazit doplňkové informace। Na obrazovce své televize tak můžete procházet v závislosti na schopnostech přijímače například internetové stránky, televizní program, hlasovat v hitparádách a podobně.

औदतोर - Filip Rožánek